fbpx

Seriál: Tři měsíce putování po Indii s odbočkou do Bangladéše a Nepálu

Dub 15, 2019
Cestopisy & rozhovory
1 0

Po měsíci stráveném v Bangladéši jsem zamířil zpátky do Indie. Konkrétně do Kolkaty, odkud jsem předtím putoval na hranici. Vědel jsem již předem, že by tam tou dobou měla dorazit i Ainhoa. Kamarádka ze Španělska, se kterou jsem se během této cesty střetnul již třikrát. Úplně poprvé to bylo v Myanmaru, kde jsme se poznali. Oba jsme dělali dobrovolničinu v buddhistickém centru a míjeli se tam jen na dva dny. Já posléze odjížděl na meditační pobyt. Tenkrát jsme si toho vlastně moc neřekli. Rozhodně jsme se ale vzájemně zaregistrovali, jak se i posléze ukázalo při našem druhém setkání v Laosu.

Což je zajímavá historka, protože z Myanmaru jsem, v podstatě bez plánu, stopoval přes Thajsko do Laosu a dále dolů do Kambodže. A právě během této cesty jsme se naprosto zázračně střetli znovu. V populárním městečku Vang Vieng.

Jak jsem potkal Ainhoou aneb když někoho máš potkat, tak ho potkáš

V té době už jsem cestoval druhým měsícem bez telefonu (přestal fungovat za hranicí Myanmaru), takže jsem nic předem nerezervoval. Jen jsem bloudil po ulicích Vang Viengu, ptal se na ceny ubytování a hledal si to místo, kde bych zůstal na pár dní. V zapadlé uličce kousek od řeky se mi zalíbil takovej oprejskanej hipísáckej hostel. „To je ono“! Honilo se mi hlavou… Přistoupil jsem k recepci a dal se do řeči s Gregem (později jsme se seznámili) ze Skotska, který tam dobrovolničil. Během našeho rozhovoru jsem cítil, že za mnou někdo je. S určitou předzvěstí jsem se otočil. Dívám se do mě velmi povědomé tváře mladé ženy s dlouhými vlnitými vlasy a vidím, že ona je také jaksi rozrušená. Po chvíli jsem se „vzpamatoval“ a omluvil se, že zírám s odůvodněním pocitu, že znám její tvář. Ona odpověděla, že prožívá identický pocit… Chvíli jsme tam ještě tak stáli a koukali na sebe až ze mě konečně vypadlo: „Myanmar!“. Rozesmáli jsme se s pocitem satisfakce, že jsme na to konečně přišli! Od toho dne jsme se pak dále denně vídali. Byla totiž druhým dobrovolníkem na recepci, právě v tomto hostelu!
Asi po týdnu jsem pokračoval do Kambodže a dále do dalších a dalších zemí. Když jsem konečně mířil do vytoužené Indie, Ainhoa se mi ozvala. Že prý je v Anantapuru v neziskovce! Já začínal na jihu v Kočínu a měl v plánu cestovat výhradně po zemi na sever. Což znamená, že Anantapur byl po cestě. No a tak došlo k našemu již třetímu setkání. Pět společných dní v neziskové organizaci Vincente Ferrer v Anantapuru.

Takže když jsme se pak domlouvali na setkání v Kolkatě, asi si dokážete představit naše nadšení, že nám to takhle pěkně vychází!

Pár dní v Kolkatě a pak… zlatý hřeb Indie – spirituálně nabité Varanásí

Počkal jsem na ní pár dní, vyzvedl ji na letišti a další den jsme si užili výlet po chrámech Kolkaty. Den na to jsme už společně mířili vlakem do Varanásí. Pro mě dlouho očekávaného hřebu Indie. Město smrti ležící na posvátné řece Ganze (ano je to to město, kde se lidé koupají v řece zároveň s mrtvými těly), město spirituality, duchovní očisty a oficiálně jedno z nejdéle trvale osídlených měst na světě.
S Ainhoou jsme se pak téměř čtrnáct dní postupně „nořili“ do atmosféry úžasného Varanásí. Objevovali místa, knihkupectví, tradiční hudbu, jídlo,… a hlavně vyprávěli co jsme nestihli předtím. Byl to příjemný relax a pro mě další z poklidných „zastavení“ mezi věčnými přesuny na cestě…

Další překvapivé setkání na cestě…

Kousek od Varanásí byla zrovna skupinka Čechů, včetně Standy, který se mi pár dní před tím ozval. Standu jsem ale zaregistroval již dříve během svojí cesty Asií. Tentokrát proběhl první kontakt virtuálně poté, co jsem někde na internetu četl rozhovor o jeho pěší pouti do Santiago de Compostela (z Česka přes Německo a Francii až do Španělska). Nadchl mě. Říkal jsem si, že je „správnej blázen“ a hned ho kontaktoval s tím, že se bych se chtěl po návratu potkat někde v ČR. Nakonec nám to vyšlo už v Asii!

Standa byl s ostatními na Kumbh Mela v Iláhábádu, které je zhruba hodinu vlakem od Varanásí. Kumbh Mela je velmi unikátní hinduistická pouť, jíž se účastní neuvěřitelné množství lidí. Areál samotný je rozlohou jako jedno velké obří město. Celý „kemp“ – tedy areál stanů je situován kolem Gangy, ve které se poutníci hromadně koupou. Poutníkem může být kdokoliv, ale naprostá a velmi signifikantní většina jsou „Sadhus“. Což jsou velmi zajímavé persony: jacísi polonazí nebo zcela nazí „šamani“, většinou pokrytí popelem, spirituální hledači nebo přímo „gurus“, asketi a v neposlední řadě vášniví konzumenti „čarasu“ – řekněme něco jako hašiše, který kouří z keramických nebo krásných kamenných fajfek zvaných „čilam“… Sadhus jsou v hojném počtu zastoupení i ve Varanásí samotném, což nemalou měrou přispívá k velice unikátní atmosféře města.

… které i mě nakonec dovedlo na pouť Kumbh Mela

Ještě s Ainhoou jsme se tedy společně vypravili do Iláhábádu na závěr poutě Kumbh Mela.

Po jízdě vlakem z Varanásí jsme si na nádraží vzali „taxi“ a už po tmě mířili do sektoru číslo 10, kde česká skupinka měla být. Při cestě přes most se všude pod námi začaly objevovat světla. Všude kolem řeky…všude, kam jsme se podívali… až do dalekých dálek a ještě dál. S údivem jsme zírali. Ptal jsem se řidiče jestli jsou to všechno stany a on jen s typickým indickým kýváním hlavou ze strany na stranu potvrzoval. Bylo to magický… neuvěřitelný. Já i Ainhoa jsme tím byli zaskočení. Nevěděli jsme vlastně předem, kam přesně jedeme, a jak obrovská tahle akce je. Místo samotné je dělené na obrovské sektory a údajně zde letos bylo až 10 milionů lidí najednou.
Zbytek čechů už byl pryč ale Standu jsem večer našel sedět u ohně. A tak došlo na další klíčové setkání. Což to se Standou – „bratrem vlkem“ – rozhodně bylo.
Ainhoa bohužel musela o den později na vlak do Nového Dilí, kde jí čekal let zpět domů do Španělska. Khumbh Mela ale stejně končila a tak jsme Standa i já vyrazili s Ainhoou na nádraží, kde jsme se s ní rozloučili. Spolu se Standou jsme pak jeli zpět do Varanásí, čímž začala naprosto odlišná etapa.

Galerie

Ponořit se do Gangy a ducha města Varanásí

Standa mi už v prvních větách naší online konverzace napsal, že mě rád pozná. Pamatuju si naprosto přesně i jeho formulaci „Vlci se musí vzájemně podporovat!“. A v tomto duchu se nesly i naše další dny ve Varanásí, které je ale už samo o sobě živlem!

Jako dva slovanští vlci, se vzájemně podporovaným varem v naší pohanské krvi, jsme pak brázdili ulice města. Slídili do všech možných zákoutí, potloukali se kolem Gangy (včetně koupele) a každým dnem se seznamovali s větším a větším množstvím lidí. Postupně jsme se stali součástí jakési komunity Varanásí a trávili čas v okruhu již známých tváří všech možných národností. Nemalý počet lidí byl také z Čech a Slovenska. Po měsících cesty, kdy jsem Čechů nebo Slováků potkal tak málo, že bych je spočítal na prstech jedné ruky, to pro mne byly vzrušující společné dny. Vrcholem pak bylo naše přestěhovaní do místního squattu hned u Gangy. Standa spal na zemi na jeho kožešince, kterou si vozil všude s sebou a já si natáhl hamaku na nejvyšším místě, typicky rovné betonové střeše budovy. Ten výhled! Ty západy a východy slunce! Ranní jóga, zpívající a tančící lidé a lidé hrající na všemožné nástroje.

…a bojovat s opicemi

Idylka se ale změnila v noční můru kvůli každodenním atakům opic, kterých je plné město a jsou velice často agresivní. Na vlastní oči jsem viděl, jak jedné ze sester skočila opice na záda a kousla ji za krk. Mě samotného zkoušeli napadat přes hamaku, takže jsem si na ně byl donucen opatřit bambusovou tyč. Ne, neměl jsem v plánu je zranit. Ale opicím musíte prostě dokázat, že se jich nebojíte a že máte navrch. Za každou cenu. Jinak budete obětí jakési „opičí šikany“…ať už to zní jakkoliv směšně. Díky perspektivnímu výhledu na Gangu i město samotné jsem například viděl, jak parta opic přeskakuje z domu na dům, až se usadili na vysoké zděné zídce na hraně střechy vysokého domu. Tři opice zaujaly pozice společně na jejím vrcholu a začaly kolébat zídku sem a tam. Já jen z dálky mohl čekat, až se zřítí do ulice… vydržela.

K tomu nutno podotknout, že jsem byl zrovna pod vlivem „Bhang Lassi,“ takže moje fascinace zlomyslnou opičí mentalitou byla o to víc prohloubena. Pokud nevíte co „Bhang Lassi“ je, tak je to klasické lassí (jakýsi jogurtový nápoj) s přidanou marihuanou. Dá se opatřit téměř v každé restauraci (nejen ve Varanásí) stejně tak, jako i samotná marihuana a hašiš. Ano, potvrzuji, že Indie je zrovna v tomto směru bohatá.

…a silnými střevními problémy

Další noční můra která měla přijít byla ještě horší než opice. Dostal jsem velmi silný průjem. Což se v dalších týdnech ukázalo jako projev parazitů/červů v organismu (další věc na kterou je Indie bohatá).

Zároveň se také naplnil jeden ze styreotypů o Indii: v davu mi z mojí kožené brašny ukradli peneženku. Měl jsem v ní zrovna všechny tři bankovní karty (blbec), asi 5 000 rupií, občanku, řidičák (blbec!!!), SD karty, SIM karty a spoustu a spoustu dalších věcí. Já totiž neveřím hostelům (často nemají uzamykatelný prostor) a tak raději tyto věci nosím vždy u sebe v brašně. Pas a rezervních 50$ mám naštěstí vždy v zadní uzavřené kapse. Do té se naštěstí nedostali. Takže jediné, co mi zbylo, byl pas, internetové bankovnictví a 50$ hotovost.

Moje podmínky mi brzo začínaly připadat se stavem neslučitelné. Myslím tím spaní v hamace ve squattu, kdy vás koušou nebo na vás i doslova skáčou opice (pokud na ně chvíli nedáváte pozor). Kdy cesta na záchod je ze schodů a do schodů, záchod je navíc jen turecký, takže si nesednete a zadek si oplachujete vodou z uříznutý pet láhve.

Další z věcí bylo to, že jsem si kvůli opicím musel hlídat věci a spát se vším co jsem měl v hamace. Standa to docela vystihl, když mi za naprosto upřímně škodolibého smíchu říkal: „Indové ti sebrali peníze, opice tě oberou o to, co ti zbylo!!!“. A měl pravdu. Po tom, co jsem se vrátil ze záchodu a celta a moskytiéra hamaky byla rozervaná, už na mě bylo všeho moc. Po pár dnech, kdy jsem tam jen ležel a moje tělo ztrácelo vodu a živiny, jsem se nakonec přesunul zpět do hostelu, kde se mi naštěstí podařilo zotavit do poměrně obstojné formy. Díky tomu jsem mohl pokračovat v dalších „ponorech do hlubších úrovní“ tohoto unikátního města, které je po staletí v držení spiritu pány Šivy, ničitele všeho starého a nepotřebného. Pána proměn, pána smrti. Varanásí dává ale i bere.

David o sobě

Ahoj, jsem David a začnu pravděpodobně cestovatelským cliché: Zanechal jsem práce grafika ve známém e-shopu v ČR, prodal auto a pronajal svůj vlastní byt. Rozhodl jsem se vycestovat na putování skrze Asii. Na neurčito. Přestal jsem plánovat. Postupně jsem plánování vyškrtl jako příliš “západní” aspekt. Místo toho teď praktikuji více “východní” přístup: jít s proudem a nechat věci plynout. Peníze nemám. Něco jsem sice za 8 let práce našetřil, ale je to budget, který by v Evropě nestačil na půl roku. Cestuji z části i přes workaway.info jako dobrovolník, spím často ve své hamace a vláčím s sebou starej notebook, který mi tak poskytuje možnost občas si přivydělat na výdaje grafikou. Cestu jsem začal v Malajsii a dále pak Singapur, Thajsko, Barma, Laos, Kambodža, Vietnam, Borneo, Indie, Bangladéš, Nepál. … pojďte putovat se mnou! EGOS & SHOES OUTSIDE

Které weby nám ulehčují naše cesty a jak si zlevňujeme cestování?

Užitečné weby

Pelikán.cz: vyhledávání levných letenek, lze si nastavit upozornění, aby vám už neunikla žádná letenka v akci

Agoda.com: široká nabídka ubytování v Asii, s výjimkou velkých měst obvykle výhodnější a obsáhlejší než Booking.com

Booking.com: ve velkých asijských městech nabídka ubytování srovnatelná s Agoda.com, výhodou oproti Agodě je možnost využití slevového kódu viz. níže

Airbnb: nabídka ubytování u místních hostitelů, lze využít slevový kód viz. níže

12goAsia: vyhledávání a možnost objednání všech druhů transportů napříč celou Asií

Tripadvisor: co nenajdete nikde jinde, najdete na Tripadvisoru. Vyhledávání ubytování, zajímavých míst a aktivit s reálnými fotografiemi a recenzemi cestovatelů a diskuzní fóra s užitečnými tipy.

Lonely Planet: zajímavé a inspirativní články z různých destinací a jedny z nejlepších papírových průvodců vůbec

Workaway.info: nabídka dobrovolnických programů po celé Asii

Slevy na cesty

Sleva 10 % na Booking.com: při rezervaci nad 700 Kč získáte slevu z ubytování 10 %. Platí jen na první rezervaci po registraci. Lze se registrovat opakovaně z různých e-mailů a slevu využívat znovu a znovu.

Sleva 725 Kč na Airbnb: při rezervaci ubytování nad 1 800 Kč získáte slevu 725 Kč na ubytování a 272 Kč na zážitek (lze uplatnit při minimální hodnotě zážitku 1 188 Kč). Platí jen na první rezervaci po registraci. Lze se registrovat opakovaně z různých e-mailů a slevu využívat znovu a znovu.

Sleva 50 % na cestovní pojištění AXA: bez cestovního pojištění se neobejde žádná cesta. Na tomto odkazu získáte slevu 50 % na cestovní pojištění od společnosti AXA. Slevu lze využívat opakovaně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.