fbpx

Seriál: Tři měsíce putování po Indii s odbočkou do Bangladéše a Nepálu

Čvc 3, 2019
Cestopisy & rozhovory
0 0

Indie je nepopiratelně fascinujícím místem. A velmi intenzivním. Rachotícím ale i melodickým, vonícím ale i zapáchajícím, inspirativním ale i odpuzujícím. Cestou podobných protikladů bych mohl pokračovat rozhodně dále. Ale hlavně, pokud tam strávíte pár měsíců, muže vás její prostředí nabíjet, stejně tak jako vyčerpávat. Po cestách Indií mě už trpělivě vyčkávala okouzlující Nepál. A musím přiznat, že už jsem se těšil, až si od té indické „intenzity“ odpočinu.

Cestou necestou za hranicí komfortu do tajemného Nepálu

Hranice jsem překonal kombinací vlak + autobus v nejnižší třídě. Tedy již standardně mezi  pytli a obřími taškami. A hlavně davy těl mých spolucestujících. A právě za hranicemi jsem konečně dostal co jsem hledal – hluk ustal. Nekončící troubení a přeplněné silnice se doslova vylidnily na únosnější míru. Nepálci vypadají jinak a zároveň je i znatelně jejich jiná kultura. Ta je v naprosté většině buddhistická. Hinduismus je rozšířen hlavně při hranicích s Indií a postupně se „rozplývá“ při cestě nahoru na sever k oslňujícím Himalájím.

…směrem Káthmándú přes Lumbini a národní park Čitvan za nosorožci, slony a krokodýly

Po překonání hranic jsem si jako první zastávku vybral Lumbini. Což je místo narození posledního slavného Buddhy známého jako Gautama Buddha, jehož slavné učení se stalo „Buddhismem“ tak, jak ho dnes známe. Tam jsem strávil 4 dny v klášteře jako návštěvník. V té době jsem stále trpěl na symptomy parazitické invaze v mém organizmu a ztrácel hodně síly…

Cestu do hlavního města Káthmándú jsem si předělil na dvě půlky. Chtěl jsem totiž vidět národní park Čitvan. Ten je plný slonů, nosorožců, krokodýlů a také třeba i tygrů a medvědů. Vstup do parku je poměrně nákladný a vzhledem k mé nízkonákladové filozofii cesty (a také faktu, že už jsem tou dobou byl na cestě 15 měsíců) jsem si ho nedopřál. To ale nebylo překážkou k večernímu „číhání“ na nosorožce a krokodýly u řeky. Ta tvoří přírodní hranici parku a zvířata se k ní stahují. Na nosorožce jsem bohužel neměl štěstí, ale viděl jsem dva krokodýly u řeky. Jeden malý přede mnou utekl do vody a ten druhý naštěstí ležel na protější straně. „Naštěstí“ proto, že měl minimálně 2 až 3 metry. A to jen v těle, nepočítám ocas… Také není problém denně potkat několik slonů, protože kousek od vesničky Sauraha je chovná stanice. Často tak vidíte slony společně s chovateli kráčet ulicemi, a nebo po pěšinách kolem řeky.

…se zastávkou u doktora, který vyléčí vše 😀

V Sauraha jsem také konečně dostal možnost řešit mé problémy. A to přišlo v podobě „poměrně dobře“ vypadající kliniky s anglicky mluvícím doktorem. Po vylíčení příznaků mi hned podával platíčka prášků. A taky s komentářem, že většina těch lidí co jsou kolem nás v ordinaci trpí tím samým (někteří již na kapačkách). Že si teda můžu bejt jistej, že mě toho zbaví. No netušil jsem co to je (ale to nevíte pořádně ani tady žejo haha). Teda zjistil jsem si že mi dává jeden velkej prášek přímo na červy, pak plato s „růžovejma“ proti parazitům a velký plata s probiotikama. Byl jsem zoufalej. Chtěl jsem už do Káthmándú, abych se mohl připravovat do hor. Tedy jednoduše řečeno „jsem chtěl bejt zase v normálu“ co nejdřív. Takže jsem to začal polykat.

Káthmándú – přípravy na trek do Himalájí

V Káthmándú jsem pak strávil týden. Během té doby postupně prášky opravdu zabraly a já měl zároveň čas si vše připravit na „expedici“ do Himalájí. Tedy průkaz a permit, koupit plynovou bombu s hořáčkem + zásoby jídla a opravit roztrhanou hamaku u místní švadleny (pozůstatek po opičích atacích ve Varanásí).

Taky mi chyběla celta (tu mi tam opice roztrhaly úplně). Jenže tou dobou se mi v Káthmándú doslova zjevil Čech Michael, který mi celtu půjčil a s kterým jsme společně trávili dny před naším odjezdem do hor, včetně úžasného Holi festivalu. Michael si vybral Annapurna Circuit trek a já se rozhodl pro Langtang Valley. Společně jsme tak měli možnost objevovat jedinečnou atmosféru Káthmándú a připravovat se na naše rozdílné trasy.

Vysněný trek v Himalájích

V tomto bodě nastala má vysněná a také finální etapa celé cesty. Brzo ráno jsem vyrazil na cestu. Slunce odtraňovalo ranní opar z ulic Káthmándú mezitím co jsem už šlapal s naloženou krosnou na autobus do Himalájí. Slyšel jsem, že to má být něco mezi 8 – 10 hodinami cesty. Tuto informaci jsem přijal bez většího vzrušení. V té době jsem měl už navyklý standard přesunů, kdy do 12 hodin mi nevadily a ty přes 12 jsem se snažil rozdělovat a nebo je co nejvíce minimalizovat. Zároveň po zkušenostech z předchozích zemí, kde jsem měl pocit, že už jsem v místní dopravě zakusil snad opravdu vše, jsem se cítil celkově velmi sebevědomě. Přecenil jsem se. Nepál překvapil. Místní autobusy by mohly jezdit Rallye Dakar. Vlastně jezdí „Rallye Nepál“. A to každý den, naprosto přeplněné, někdy dokonce i kozami a jinými domácími zvířaty mezi pasažéry. Když ze střechy spadne jen jeden kufr, řidič kvůli němu nebrzdí. A samozřejmě nebrzdí ani kvůli chodcům na silnici, zvířatům nebo motorkám. V Asii se prostě používá místo brzdy klakson.

Když jsem dorazil do Syabrubesi, odkud trek údolím začíná, byl jsem už doslova celej omlácenej. Už se stmívalo, stihl jsem se ale ještě zaregistrovat u turistické policie, že vstupuji a pak si našel levné ubytování ve staré části vesničky.

Ráno mě přivítaly teplé sluneční paprsky a svěží vánek s kterými jsem posnídal na terase. Během loučení s dědou a babičkou, kteří ubytování provozují, děda využil mé trasy a ochotnosti. Zabalil dva pytlíčky, každý v jiné barvě a zavěsil mi je na krosnu. Byla to púdža pro příbuzné (dary v rámci buddhistických oslav). Ti mají další dvě ubytování nahoře v údolí. Dostal jsem instrukce. která barva je do jakého ubytování a vyrazil jsem.

V Nepálu bylo v roce 2015 zemětřesení. Nevyhlo se ani Langtang Valley. Takže již od prvních momentů treku jsem v údolí mohl stále vidět následky zkázy. Nejvíc se samozřejmě podepsala na lidech. Prakticky všechny vesnice museli postavit znovu. Občas lze vidět torza domů, chrámů a dokonce i opuštěných vesnic.

Galerie

Hned za první vesnicí mi starší paní sedící na kameni před domkem nabízí hašiš. Před napůl zříceným mostem přes divokou řeku (který jsem musel přejít) se poprvé setkávám s mulami (kříženec koně a osla). Díky nim jsou místní schopni zásobovat své domy a podniky. A samozřejmě také díky místním nosičům, kteří zboží tahají na zádech. Nezřídka můžete vidět jak nosí až tři krosny svázané k sobě. To je servis pro turisty, kteří raději zaplatí někoho jiného, aby nemuseli svá kila vynášet…

Všude kolem plápolají barevné praporky modliteb pro horu. Také začínám potkávat malé oltáře – kamenné domečky postavené na potocích, ve kterých je malý prostor pro dřevěné válce pobité plechem s vyklepanou mantrou v sanskrtu: „Óm mani padmé húm“. Ty jsou propojené dole s lopatkami a tím je voda otáčí. V tradici se říká, že jedno otočení je jedna „aktivace“ mantry. Ty jsou také vyryté na kamenech, které jsou pak vyskládané podél cesty a někdy tvoří stupy a nebo neuvěřitelně dlouhý masiv modliteb a manter.

Rozhodl jsem se pro spaní venku a tak jsem dvakrát přespal v hamace pod skalami a dvakrát v opuštěných domech. Veděl jsem že mi bude zima, protože jsem s sebou měl letní spacák (který jsem měl zároveň i jako přikrývku do tropických oblastí). A byla! Spal jsem vždy plně oblečený s dvěmi páry ponožek na nohou. Každé ráno jsem čekal na východ slunce a následně pospíchal se ohřát a nasnídat. Veškeré jídlo na celý trek jsem měl v krosně na zádech spolu s plynovým vařičem.

Výstup zmařený sněhovou bouří

Plán byl po vystoupání údolím vyrazit na jeden z vrcholků. Nakonec jsem si vybral Kyanjin ri. Prvně malý vrchol a když by to šlo dobře, tak třeba přejít i na ten velký (4 773 m). Jenže když jsem dorazil do Kyanjin Gumba (3 830 m), odkud se vyráží, za mými zády se mnou postupovala i sněhová bouře. Stihl jsem se jen tak tak ubytovat a sněhová mela začala. Druhý den ráno jsem se probudil do krajiny pokryté sněhem. Během snídaně jsem konzultoval možnosti s majitelem homestay a ten mi sólo-výstup při těchto podmínkách spíše nedoporučoval. Mě samotnému se to zdálo hodně riskantní a tak jsem nad tím už víc nepřemýšlel. Neměl jsem peníze, abych mohl čekat na lepší počasí další noci a tak jsem se rozhodl začít sestup nazpátek.

Po návratu z údolí jsem se loajálně ubytoval u stejného dědy a babičky (ten co mi dával sladkosti a jídlo pro příbuzné) a konečně si s ním udělal i fotku!

Následovala poslední útrpná rallye jízda přes serpentiny a po silnicích z písku a kamenů zpět do Káthmándú, odkud jsem šel ten úplně poslední trek mé cesty – na letadlo do Prahy.

Davidův závěrečný pozdrav z Nepálu najdete zde.

David o sobě

Ahoj, jsem David a začnu pravděpodobně cestovatelským cliché: Zanechal jsem práce grafika ve známém e-shopu v ČR, prodal auto a pronajal svůj vlastní byt. Rozhodl jsem se vycestovat na putování skrze Asii. Na neurčito. Přestal jsem plánovat. Postupně jsem plánování vyškrtl jako příliš “západní” aspekt. Místo toho teď praktikuji více “východní” přístup: jít s proudem a nechat věci plynout. Peníze nemám. Něco jsem sice za 8 let práce našetřil, ale je to budget, který by v Evropě nestačil na půl roku. Cestuji z části i přes workaway.info jako dobrovolník, spím často ve své hamace a vláčím s sebou starej notebook, který mi tak poskytuje možnost občas si přivydělat na výdaje grafikou. Cestu jsem začal v Malajsii a dále pak Singapur, Thajsko, Barma, Laos, Kambodža, Vietnam, Borneo, Indie, Bangladéš, Nepál. … pojďte putovat se mnou! EGOS & SHOES OUTSIDE

Které weby nám ulehčují naše cesty a jak si zlevňujeme cestování?

Užitečné weby

Pelikán.cz: vyhledávání levných letenek, lze si nastavit upozornění, aby vám už neunikla žádná letenka v akci

Agoda.com: široká nabídka ubytování v Asii, s výjimkou velkých měst obvykle výhodnější a obsáhlejší než Booking.com

Booking.com: ve velkých asijských městech nabídka ubytování srovnatelná s Agoda.com, výhodou oproti Agodě je možnost využití slevového kódu viz. níže

Airbnb: nabídka ubytování u místních hostitelů, lze využít slevový kód viz. níže

12goAsia: vyhledávání a možnost objednání všech druhů transportů napříč celou Asií

Tripadvisor: co nenajdete nikde jinde, najdete na Tripadvisoru. Vyhledávání ubytování, zajímavých míst a aktivit s reálnými fotografiemi a recenzemi cestovatelů a diskuzní fóra s užitečnými tipy.

Lonely Planet: zajímavé a inspirativní články z různých destinací a jedny z nejlepších papírových průvodců vůbec

Workaway.info: nabídka dobrovolnických programů po celé Asii

Slevy na cesty

Sleva 10 % na Booking.com: při rezervaci nad 700 Kč získáte slevu z ubytování 10 %. Platí jen na první rezervaci po registraci. Lze se registrovat opakovaně z různých e-mailů a slevu využívat znovu a znovu.

Sleva 725 Kč na Airbnb: při rezervaci ubytování nad 1 800 Kč získáte slevu 725 Kč na ubytování a 272 Kč na zážitek (lze uplatnit při minimální hodnotě zážitku 1 188 Kč). Platí jen na první rezervaci po registraci. Lze se registrovat opakovaně z různých e-mailů a slevu využívat znovu a znovu.

Sleva 50 % na cestovní pojištění AXA: bez cestovního pojištění se neobejde žádná cesta. Na tomto odkazu získáte slevu 50 % na cestovní pojištění od společnosti AXA. Slevu lze využívat opakovaně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.